MOCI

(Movement of Consciousness and Interconnectedness)

Hnutí za vědomí a vzájemnou propojenost

Vtělování Sjednocujícího Principu

Napsal James Mahu
Přeložil Ondřej Průzračný

Otázka:

Energie je slovo, které všichni používáme každý den, ale zdá se, že má tolik různých definic. Před několika lety jsi napsal článek s názvem: Energetické srdce. Bylo to poprvé, kdy jsem o energii uvažoval tímto způsobem. Co je to energie v souvislosti se Sovereignní Cestou?

Odpověď:

Energie je vůle. V kontextu časoprostoru, je to svobodná vůle. Energie je proto svobodná vůle v časoprostorové dualitě. Proč svobodná vůle? Protože to je buď rozhodnutí, nebo reakce, co vyvolá čin. A pokud není ani jedno přítomné, tak není energie. Existují také různá měřítka energie a jejich kontinuum je velmi široké. Ale v každém měřítku to stejně zůstává akcí svobodné vůle, dokonce i tehdy, jestliže tyto akce jsou prostě prodloužením fyzikálních zákonů nebo vědy obecně. Tyto zákony byly vytvořeny svobodnou vůlí.

Energie je rozdělena do různých typů, ale všechny jsou fyzikálními dimenzemi; jinými slovy, můžou být vědecky měřeny. Tyto různé typy obsahují: chemickou energii, mechanickou energii, jadernou energii, gravitační energii, světelnou energii, zářivou energii, zvukovou energii, pohybovou energii, tepelnou energii a elektrickou energii.

To vše jsou fyzikální manifestace energie, počínaje kvantovou až k materiální. Tyto manifestace se také odehrávají na nefyzikální úrovni, což znamená, že existují jak ve fyzikálním, tak v nefyzikálním vesmíru. Nefyzikální je příčinou počátečního bodu svobodné vůle a fyzikální je následkem jejího působení. Proto konečný, materiální svět je tvorbou nekonečných, nefyzikálních světů. Tímto způsobem přirozeně plyne energie. Nicméně jakákoliv fyzikální energie také interaguje s ostatními formami fyzikální energie.

Například gravitační energie interaguje se světelnou energií. Takže zatímco fyzikální energie má svůj zdroj v nefyzikálních doménách, může interagovat s ostatními fyzikálními energiemi a tyto interakce se můžou odrážet i v nefyzikálních sférách. Tato zpětná interakce je tím, co vytváří koloběh energie – její tok a dynamiku.

Tento cyklus je způsobem, jakým se energie může specifikovat do jisté formy a funkce, přizpůsobit se probíhající evoluci fyzikálního vesmíru. Možná jste si všimli, že v klasifikaci, kterou jsem uvedl výše v této eseji, chybí energie biologická. To je samozřejmě divné, protože kdybychom sečetli všechnu energii biologických životních forem na Zemi, viděli bychom, že úroveň této energie je nekonečně větší, než jakákoliv jiná forma planetární energie.

Právě biologie je oblastí, kde energie obývá fyzikální říši s nejsilnější přítomností svobodné vůle. Energie, která je mechanické povahy, což znamená, že se řídí fyzikálními zákony, obsahuje zředěné množství svobodné vůle. Její přirozený stav je následovat matematiku. Je předpověditelná a stabilní. Nicméně jak již jsem řekl, fyzikální zákony byly stvořeny svobodnou vůlí. Prvotní Stvořitel vytvořil „jeviště“, na kterém můžou životní formy fungovat. Toto jeviště potřebuje být předpověditelné, aby biologické životní formy mohly přežít a reprodukovat se, a tím vyvíjet energii prostřednictvím svobodné vůle.

Nicméně když nějaká energie interaguje s předvídatelnými energiemi, tak při jejich mísení se zvyšuje komplexnost a tato komplexnost začíná mást naše schopnosti ji předvídat. Jeden z dobrých příkladů tohoto chování, jsou vzorce počasí.

Předvídatelné ne-biologické formy energie, které se stávají složitými ekosystémy, se stávají nepředpověditelné. A tato nepředpověditelnost může být dále matena a ovlivňována energetickým vyzařováním biologie. Energie vyzařuje. Pohybuje se časoprostorem. Jak objevili naši fyzici, tak tento pohyb je jak nelokální, tak lokální. A nějakým záhadným způsobem je to propojené.

My, coby lidské bytosti, jsme konečnou bytostí s fyzickou hranicí, kterou nazýváme kůže, a baterií, která má výdrž průměrně asi 75 let. Toto konečné jáství je místem, kde se pohybuje naše fyzická energie a kde svobodná vůle tuto energii řídí. Nicméně tato energie má nefyzický zdroj a tento zdroj je naše Nekonečné Jáství. Naše Nekonečné Jáství je vědomí, které je energií, jenž je propojená s naším absolutním zdrojem energie – naší planetou a sluncem.

Země je vlastně systémem. Fyzický systém Země obsahuje Slunce. Nefyzický systém je multivesmírné jeviště Prvotního Stvořitele. Energie tohoto multivesmírného jeviště způsobují, že biologický život na Zemi je součástí tohoto širšího systému. Všichni žijeme v tomto stejném Nekonečném Systému. Naše kauzální energie je čerpána z této „studny“. Je to studna svobodné vůle, individualizace a sovereignnosti, coby stavu vědomí. Obsahuje naše Nekonečné Jáství.

Nekonečný Systém má pět součástí:

  • Lokální vesmír (individualizované konečné jáství)
  • Nelokální multivesmír
  • Nekonečné Jáství (individualizovaný sovereign)
  • Nekonečná Bytost (planetární povahy)
  • Prvotní Stvořitel (multivesmírné povahy)

A tento Nekonečný Systém produkuje dva výstupy:

  • Zdrojová Inteligence, která propojuje život (integrální vědomí)
  • Jediná Dimenze, která sjednocuje život (integrální jeviště)

Pozemský systém, v tomto díle také nazývaný Nekonečná Bytost, je převodníkem multivesmírné energie od Prvotního Stvořitele, která se šíří ke všem fyzickým životním formám. Biologická energie je lokalizována na kvantové úrovni v každé životní formě při jejím početí. Tato kvantová energie je potom materializována po dobu těhotenství v časoprostoru a napájí DNA daného druhu, čímž umožňuje jeho fyzické zrození. V průběhu těhotenství se Nekonečné Jáství přerušovaně spojuje s vyvíjející se konečnou životní formou a hodnotí její vývoj a spojení s mateřskou a Zemskou fyzickou energií.

Tato počáteční energie na sebe může vzít biologickou strukturu mravence, vrány, dubu, delfína, motýla, kaktusu, člověka – prostě na tom nezáleží. Nekonečná Bytost napájí každou konečnou životní formu a její biologický projev na Zemi. Dělá to skrze vědomí dané životní formy. Jak již jsem řekl, Nekonečné Jáství je individuální, sovereignní vědomí.

Vědomí je jen jiné slovo pro Nekonečno. Tedy vědomí vyzařuje v různých formách. Planetární systém (jehož je součástí Slunce), tvoří Nekonečnou Bytost. To je na planetární úrovni lokalizace života. Nekonečná Bytost je uzlem energie na síti energie, která je kosmická a má nekonečný rozsah. Každý z nás je uzlem v této Nekonečné Bytosti a tímto uzlem je naše Nekonečné Jáství. A toto Nekonečné Jáství je naším sovereignním zdrojem zářivé energie. Odtud naše konečné jáství odvozuje svobodnou vůli.

Biologická energie je tedy svobodná vůle v akci vykonávaná životní formou. Energie je jak lokální, tak nelokální, což znamená, že je jak fyzikální ve svém projevu, tak energetická ve své příčinné podstatě. Také to znamená, že energie je nepředpověditelná, protože má svobodnou vůli a zároveň předpověditelná, protože se chová podle fyzikálních zákonů. A to vše je teoreticky pravdivé jen tak dlouho, dokud je forma energie singulární a neinteraktivní. A existuje něco ve vesmíru lokálního časoprostoru, co je singulární a neinteraktivní?

Odpověď zní „ne“. Takže s použitím této logiky to znamená, že energie je nepředpověditelná, protože žijeme v komplexním systému časoprostorové duality. Jsme biologickou fasetou Nekonečné Bytosti na planetárně-solární úrovni. Jednoho dne budeme na planetárně-solárně-galaktické úrovni. A ještě později budeme na galakticko-vesmírné úrovni. A potom na Vesmírně-Multivesmírné úrovni. Energie se proměňuje a vyvíjí, aby obsáhla multivesmírné dimenze, což je její přirozený mód existence. Nejjemnější větve nalézají nejhlubší kořen.

Tehdy může konečné a nekonečné splynout v jedno vědomí, a přitom zůstat v nekonečně individualizovaném, sovereignním jáství, dokonce i v biologické formě se svobodnou vůlí. To je evoluce energie skrze biologickou životní formu. Energie je svobodná vůle. Svobodná vůle je naší volbou smíchání Nekonečného s konečným. Toto „míchání“ je partnerstvím svobodné vůle mezi Nekonečným Jástvím a naším konečným jástvím.

To je způsob, jak my, jedinci, rozvíjíme naši osobní energii. Organizujeme a strukturujeme sjednocení těchto dvou energií (konečné a nekonečné).

Co je Sjednocujícím Principem, který přináší sjednocení mezi konečnými a nekonečnými stavy vědomí a bytí? Je to sladění našeho konečného jáství (těla, mysli, emocí, ega a podvědomí) s naším Nekonečným Jástvím, za účelem uvědomění Nekonečného Systému, ve kterém žijeme. Jakožto konečné a Nekonečné Jáství vidíme náš účel v tom, lokalizovat Nekonečný Systém v časoprostorové dualitě. To je Sjednocující Princip, a dokud naše konečné jáství nechápe tento Sjednocující Princip, tak je nemožné smíchat vůli s Nekonečným Jástvím.

Naše Nekonečné Jáství je dokonalé. Není zvyklé na kompromisy.

Proto se nesmíchá s konečným jástvím, dokud nepozná, že se konečné jáství na základě svobodné vůle rozhodlo stát se partnerem našeho rozpoznaného a vždy přítomného Nekonečného Jáství. Je to výslovná volba učiněná s velkým odhodláním. V opačném případě pouze testujeme náš závazek a jeho hodnotu v našem konečném životě. Partnerství musí být svařeno dohromady. Jinak jeho energie nezůstane smíšená a nebude sloužit Sjednocujícímu Principu.

Sjednocující Princip je zřejmě nejdůležitější princip biologického vědomí, a proto nejdůležitější energií našeho konečného jáství a jeho lokálního vesmíru.

Nejde o hru. Není potřeba spěchat, abychom se stali partnery svého Nekonečného Jáství, nebo abychom si uvědomili, že jsme biologičtí a můžeme lokalizovat Nekonečný Systém v časoprostorové dualitě. Nesoutěžíme o cenu, ani uznání. Nikdo nedrží stopky a neměří nám dobu uvědomění a neporovnává ji s ostatními. Nikdo nevyhrává, ani neprohrává. To uvědomění je sovereignní, vnitřní, jedinečné, inovativní, nepředvídatelné, nekonečné a rozvíjí se s bezpodmínečnou láskou.

Ačkoliv se nejedná o hru, nejde ani o sterilní laboratorní experiment. Také nejde o házení kostkou, jestli budeme existovat coby sovereignní zástupce na každé úrovni multivesmírné reality, která existuje ve všech dimenzích časoprostoru. Je to velmi čestný záměr realizovat Sjednocující Princip a lokalizovat Nekonečný Systém ve všech dimenzích, ve kterých existujeme, podle našich nejlepších schopností. Je to vědomý záměr a jeho výsledné chování je nedokonalé, pokud se měří podle konečných standardů.

„Lokalizace“ znamená naše chování na nefyzické a fyzické úrovni existence. Máme přístup a vyjadřujeme svou svobodnou vůli a energii konečného a Nekonečného Jáství ve službě lokalizace Nekonečného Systému. To znamená, že naše chování je projevem nedokonalé, bezpodmínečné lásky, protože jsme konečnými projevy našeho Nekonečného Jáství. Neděláme to kvůli snaze o výkon, ale z naší snahy pochopit bezpodmínečnou lásku. Naše nejhlubší pochopení Sjednocujícího Principu a Nekonečného Systému, se stává naším interpretem a vyjadřovatelem života.

Stáváme se smíšeným vědomím, které je konečné a nekonečné zároveň. Naše konečné jáství chápe, že je také Nekonečným Jástvím, které je propojené se všemi ostatními životními formami a s Nekonečnou Bytostí, která je naším sdíleným planetárním systémem. To je kolektivní vědomí, které není rozčleněno časoprostorem. Existujeme v celku a poznání této základní pravdy, byť jen prostřednictvím krátkého záblesku, nás proměňuje. Jakmile si toto uvědomění zvnitřníme – i kdyby jen jako prchavý pocit – stáváme se alchymisty, aktivně následujícími Sovereignní Cestu a vtělujícími Sjednocující Princip.